25 VÝZEV K PZ | 7. Žijte, relaxujte, radujte se!

Jak jste prožili léto na své zahradě? Pro někoho úmorné, pro někoho konečně teploučko. Nebudeme tu rozvádět vliv teplot a nevyzpytatelných srážek na zeleň. Jde nám o to, jak trávíte čas na zahradě.

Mnoho z nás to má tak nějak zažité od babiček, dědečků i od rodičů, že na zahradě se nemá co posedávat, tam se pracuje! Vzpomeňte si, která z babiček měla nebo i má na zahradě lavičku, místo, kde se dá jen tak sednout? Možná tak na dvorku na zápraží. Na zahradě ale pěstujeme a sklízíme pro lepší život, tak bychom tam měli i žít.

Když jsme za projektem přírodních zahrad před 20 lety vyjeli do Rakouska, tak mě velmi překvapilo, že zahrada je vlastně prodloužením domu. Plynule z obýváku přecházím do zeleně, vlnitými cestičkami pod stromy kolem květin ai záhonů dojdu k dalšími místu pro odpočinek a setkávání, třeba hned vedle koupacího jezírka. Vzadu jsou další produkční záhony, kompost, občas i kurník a králíkárna. Nyní je to již i u nás, hlavně novostavby s tím tak nějak počítají a francouzským oknem vyjdou aspoň na terasu. Ta je v různých podobách ozeleněná, někdy hned vedle je i bazén, v ideálním případě jezírko a koupací.

Rodinné zahrady se mění podle toho, jak jsou děti velké a co je baví. Někdo potřebuje spoustu zákoutí pro jejich samostatné projekty, zavěšené hamaky, někdo ocení travnatou plochu pro míčové hry. Postupně chtějí být co nejméně vidět. Když vám to rozloha a charakter dovolí, přeneste další ohniště nebo posezení dále od domu, na druhý konec zahrady. Odrostlejší děti ocení místo pro vlastní soukromou párty s kamarády. Zvláště když jim tam postavíte zahradní domek.

Užít si zahradu je i otázkou soukromí. To kromě pevných plotů (které by i tak měly zůstat průchozí pro živočichy), zajistí nejlépe vzrostlé keře a stromy, ale nebojte se ani vysokých trvalek.

Jedna bylinkářka mi kdysi řekla, že na správné zahradě máš mít místo, kde se můžeš jít v klidu vyčůrat, aniž by tě někdo okukoval.

Pro někoho to bude chtít chvíli cviku, ale naučte se jen tak procházet zahradou, sem tam něco uzobnout, přivonět, pokochat se, pochválit se za to, co již je. Vytěsnit myšlenky na to, co by se ještě mělo a mohlo, nebo o tom jen s přimhouřenýma očima snít. Ukotvit se v přítomném okamžiku. Celý svět se okolo nás pořád někam žene a nás nutí se hnát také, ale zahrada to určitě po nás nechce. Dejte jí i sobě prostor a čas.

Text a foto: Iveta Machátová, poradkyně pro přírodní zahrady. Další foto: © viz. popisek.